Prosinec 2007

moje básničky...

20. prosince 2007 v 13:48 | P@vlín@ |  * moje... *
Tady jsou básničky které jsem vymýšlela...

VODNÍK
Na traktoru nad jezerem,
Seděl vodník pod večerem.
Svit´ měsíčku svit',
at' nebolí mě řit'.
Půjdu matičko k jezeru,
Šatečky sobě vyperu.
Nechod k jezeru dcero má,
Vodník tě zase vopíchá.
Půjdu matičko k jezeru,
Šatečky sobě vyperu,
..nebo se z toho poseru.!
Dcera však k jezeru došla,
i když skoro pošla.
Vodník se na ní vrhl,
Šatečky z ní strhl.
Někdo je však viděl,
Před nimi se styděl.
Jemu je to fuk,
má ho jako buk.
Byla to však máti,
Dcera toho Páti.
Nasrala se na ní,
..ta ubohá paní.
Odvlekla jí zpět,
Ten zkurvenej svět…
Dcera už je bez sexu,
Věnuje se pexesu.
Musí si ted' hrát,
životu se smát.
Ted' jí to moc nejde,
To snad časem přejde.
Vodník na ní čeká,
Žízní skoro leká.
Když nemůže pít,
Přestává už žít.
I dcera stále doufá,
s tím si dosti troufá.
Matka na to není,
Prý at' už se žení.
To chce u vodníka,
už to celé podniká.
Vodník zavřel oči,
Svět se už netočí..
Dcera už si nevrzne,
Radši v mrazu umrzne.
A matka doufala jen,
že tohle nebyl jenom sen…
Obrázek “http://www.stejskalova.cz/photogallery/photo00021821/vodn%C3%ADk.JPG” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.noo ten je co?? =D
tu jsem taky vymýšlela
MÉ LÁSCE
Nikdy už se nevrátím to moc dobře víš
tak proč v mojí posteli pořád ještě spíš
když zabiju se a odejdu na věčné časy
už nikdy neuslyším ty příšerné hlasy
to říkala jsem si každý den
dokud se mi nezdál ten zvláštní sen
prý když pomůžu nevinným dál život žít
pak můžu z tohoto světa klidně jít
do té doby tu musím být však dále
a na osudný den myslet stále
když měla jsem sen v osudný den
viděla jsem mrtvých spoustu žen
lekla jsem se a utekla z pokoje pryč
k posmrtnému životu našla jsem klíč
dala jsem si smyčku kolem krku
a uslyšela naposledy holubí vrkú
naposledy cukla mi moje noha
a spatřila jsem před sebou velkého boha
před ním se objevila smrtka černá
ta je zlým lidem vždycky věrná
chytla mě za ruku a přitáhla k sobě
já žiju ted´ v neznámé temné době
kde nevýjde slunce a je jen noc
zde každý den volám o pomoc
to je můj trest na pořád a navždy
za ženy kterým se staly ty vraždy
tak do konce světa budu takto žít
a výčitky svědomí stále mít
už je ale příliš pozdě na nápravu
radši bych měla samotnou popravu
tak loučím se se všemi které jsem měla ráda
zde nemám žádného kamaráda
v samotě bez lásky ale s lítostí v sobě
posílám poslední sbohem jen tobě…
…miluju tě a vždycky budu…
njn láska..
VÍTR MŮŽE PŘINÉST ŠTĚSTÍ
Jen malý větřík dneska fouká,
sova někde v dáli houká,
padá listí mráz už hladí,
někomu to asi vadí.
Zlehka padaj na zem kapky,
kotě si v nich máchá tlapky,
ocásek si máchá v louži,
po dešti ted' jistě touží.
Déšt' už ustál vítr vlaje,
kotě si ted' s listím hraje.
Vítr se zvedá stále víc,
na zemi už nezbylo skoro nic,
kotě dostalo z něj trochu strach,
vítr je zločinec nebo vrah..?
bere střechy,stromy láme,
chaos všude kolem vládne.
Velký monstrum v cestě stojí,
kot'átko se strašně bojí,
velký pařát k němu zvedá,
kot'átko se jen tak nedá,
i když škrábe,kouše a mňouká,
monstrum na něj stále kouká,
z monstra se vyklubalo děcko malé,
co zachránilo kotě hravé,
když vítr přestal chvíli foukat,
chlapec si začal potichu broukat,
pak domů vzal si chlapec kotě,
to každou noc mu spalo v botě.
PŘÁTELSTVÍ,LÁSKA
Dětství je pro dítě štěstí,
nepozná, jako bolí to pěstí,
neví jak bolí přátelství a láska,
že život je jen hloupá sázka.
Bojuješ vyhrát se snažíš,
tém život si trošičku maříš,
v životě nejde o výhru jen,
i když je to mnohých lidí sen.
Jen přátelství je výhra velká,
přítel se chová jao včelka,
když zradíš bodne tě do srdce,
i jeho to zabolí velmi prudce,
važ si přátel a lásky též,
nejhorší na světě je právě lež.
Jakou má cenu někomu lhát,
když budeš se pak stejně bát,
že pravda výjde najevo a bude konec se vším,
ted' sis toho možná nevšiml,
tak važ si přátel a měj je rád,
pak budeš se častějc možná smát,
tohle nejsou slova pouhá,
z nich vyzařuje trochu touha,..po přátelství..?..
PRO LELINKU (LELINKA+HONZA)
Tys vkročil do mého života a neptal ses jeslti můžeš,
ted' ptáš se co proti mému smutku zmůžeš,
chceš pomoct mi přitom mě jenom trápíš,
kdy štěstí do mého života vrátíš?
Já nemám už důvod dál život žít,
když nemůžu s tebou každý den být.
Jen tvoje lásk k životu mi stačí,
lhostejnost tvoje mě u srdce tlačí,
bolí to a bodá víc než nůž,
tak odejdi z mého života už,
cchi poznat štěstí a lásku
a ne žít život na vlásku,
...ty jsi byl bohužel další z těch kluků,
co mi ublížili....snad jednou poznáš,
jak velké trápení ted' mám,...
PRO LELINKU (LELI+MICHAL)
Udělala jsem něco,co se nedá vrátit,
nechtěla jsem tě takhle ztratit,
bohužel čas nejde vzít zpět,
beze mě bude hezčí tvůj svět,
dala jsem přednost Honzoj před tebou,
ted' bojím se být jen sama sebou.
Prostě jsem udělala velkou chybu,
protože jsem uvěřila jeho slibu,
on ublížil mně a já zas tobě,
ted' hledám ty správná slova v sobě,
že mě to strašně moc mrzí,
snad odpustíš mi už brzy.
Mám tě pořád ráda hrozně moc,
vždy probrečím skoro celou noc,
mrzí mě to,ale vrátit to nejde,
sand tě ta bolest časem přejde.
...nikdy na tebe nezapomenu,
protože jsem s tebou zažila krásný chvíle
a ty stojí za to si ponechat v srdci..
MOJE KAMARÁDKA-LUCINKA .
Když potřebuju je vždy tady,
když si nevím s něčím rady,
pomůže a poradí,
mně to tedy nevadí,
kámoška moje je a byla,
je to Lucka je moc milá,
v srdíčku jí budu mít,
dokud tady budu žít...
PS: Ty poslední tři básničky jsou pravdivé

moje básnička..

20. prosince 2007 v 13:20 | P@vlín@ |  . Gothic .
Mé lásce
Nikdy už se nevrátím to moc dobře víš
tak proč v mojí posteli pořád ještě spíš
když zabiju se a odejdu na věčné časy
už nikdy neuslyším ty příšerné hlasy
to říkala jsem si každý den
dokud se mi nezdál ten zvláštní sen
prý když pomůžu nevinným dál život žít
pak můžu z tohoto světa klidně jít
do té doby tu musím být však dále
a na osudný den myslet stále
když měla jsem sen v osudný den
viděla jsem mrtvých spoustu žen
lekla jsem se a utekla z pokoje pryč
k posmrtnému životu našla jsem klíč
dala jsem si smyčku kolem krku
a uslyšela naposledy holubí vrkú
naposledy cukla mi moje noha
a spatřila jsem před sebou velkého boha
před ním se objevila smrtka černá
ta je zlým lidem vždycky věrná
chytla mě za ruku a přitáhla k sobě
já žiju ted´ v neznámé temné době
kde nevýjde slunce a je jen noc
zde každý den volám o pomoc
to je můj trest na pořád a navždy
za ženy kterým se staly ty vraždy
tak do konce světa budu takto žít
a výčitky svědomí stále mít
už je ale příliš pozdě na nápravu
radši bych měla samotnou popravu
tak loučím se se všemi které jsem měla ráda
zde nemám žádného kamaráda
v samotě bez lásky ale s lítostí v sobě
posílám poslední sbohem jen tobě…
…miluju tě a vždycky budu…