o skupině

2. října 2006 v 14:59 | P@vlín@ |  ! Sum 41 !
Sum 41
- Vznik
Byla 90. léta a v kanadském předměstí Ajax vyrůstali 4 kluci, kteří chodili na stejnou školu. Než se dala skupina dohromady, patřili do gangů, které bojovaly proti sobě. Deryck Whibley a Steve Jocz na jedné frontě, Jay McCaslin a Dave Baksh na druhé. Jedno měli však všichni společné: nesnášeli školu, nesnášely všechny ty středoškolské večírky, kam je nikdo nezval, a nesnášeli společnost, ve které žili.
Jednou v létě v r. 1996 ukončili rivalství a 41. den léta založili skupinu, kterou pojmenovali SUM 41. A důvod? Chtěli konečně sbalit nějaké roštěnky
. Název SUM 41 vznikl podle toho, že se kluci dali dohromady 41. den léta (Summer -zkráceně Sum).
- Průšvihy
V této době byli proslaveni nejen svojí hudbou, ale především svými kousky. Čtyři enegičtí kanaďané dokázali během jednoho večera naprosto zdevastovat hotelový pokoj. Deryck: "Už jako malý jsem zbožňoval zvuk tříštícího se skla."
Jednou rozčílili svého manažera Craiga Noriho k nepříčetnosti, když rozmlátili autobus, ve kterém jeli na turné. Náhrady za škodu musel zaplatit Nori, protože kluci byli bez peněz. Svou horkokrevnost uplatňovali úplně všude a pro vtípky nemuseli chodit daleko. Oblíbenou zábavou bylo stříkání vody na chodce z vodních pistolí, močení na auta a házení kondomů naplněných mlékem z hotelového balkonu..
Kluci si navíc všechny svoje kousky pečlivě nahrávají na videokameru. Jednou jim v nahrávací společnosti řekli: "Tady máte kameru. Teď běžte, natočte to všechno a my zaplatíme škody." Kluci teda řádí, jezdí po turné a drancují všechna místa, kam přijedou. Považují za svůj celoživotní úděl procestovat kontinenty, aby dosyta vychutnali ženskou nahotu a pokud možno zdevastovali veškerý lidský majetek:-). O jedné takové kalbě svědčí historka z turné v Tokiu. V Japonsku je legální prodávat halucinogenní houbičky, tak toho kluci samozřejmě museli využít. Zašli si do příslušného obchodu a vybalili na prodavače, že "chtějí tu nejsilnější věc, kterou mají." Na pokoji si každý vzal kousíček a začal ten nejsilnější halucinogenní zážitek, který dosud měli. Kluci se krčili v koutě pokoje a zhruba hodinu v agonii vystrašeně zírali na plakát Scoobyho, který visel na zdi místnosti. "Steve, jdi tam a sáhni na něj, jestli je opravdovej," žádali bubeníka. "Byl to jen plakát, ale tak jsme se ho báli," říká Stevo 32 a dodává: "Už nikdy více!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama